úvod | koncerty | alba | fórum | kontakt
 
Úvodni stranaBiografieAlbae-obchodFórumKoncertyTiskKontakt
 
Koncerty
V současné době nejsou naplánovány žádné sólové koncerty. Koncerty AG Flek naleznete ZDE

>>>VÍCE

Novinky na e-mail
Zadejte svou E-mailovou adresu:

Odkaz

Viktorin: Texty už mi nezaplatí složenky, ale pohladí

Je pravdou, že za celou dobu své existence si formace prošla mnoha změnami a na nějakou dobu dokonce ukončila činnost. Přesto si svými poetickými texty a krásnými melodiemi své příznivce udržela.

AG Flek v původní sestavě Viktorin–Táborská–Markytán.

Když jsem leadera formace Ivo Viktorína požádala, aby trošku zavzpomínal na začátky, se zvýšeným hlasem zvolal: „Ježišmariá, neblázněte! Furt se musím opakovat? Vždyť je to hrozná otrava. No co vám k tomu můžu říct? Byli jsme mladí a plní energie…“ Bylo evidentní, že tudy cesta nevede. Tak jsem zkusila fakta.

Rozhovor

Po roce fungování AG Fleku jste vyhráli Portu. Album vám ale vyšlo až v roce 1983. Proč tak dlouhá doba?
To je jednoduché. Byli jsme mladí a drzí a vyhráli jsme Portu, aniž bychom něco uměli a měli nějaké písně. V té době jsme měli asi pět skladeb a vůbec žádné zkušenosti. Tedy jen pár příležitostných vystoupení.

Takže celých pět let vznikala první deska?
V podstatě uzavírala kapitolu, kdy kapela koncertovala a tvořila. V momentě, kdy se už nějakým způsobem na scéně etablovala a začala mít nějakou úroveň, tak Blanka Táborská se rozhodla odejít. Album jsme dotáčeli v době, kdy už jsme věděli, že chce Blanka AG Flek opustit.

Vy jste po jejím odchodu nehledali další zpěvačku?
To víte, že jo. Konkurzy byly. Krasavice chodily…

A proč to vyhrál Vlasta Rédl?
No protože ty krasavice moc neuměly zpívat…

Před rédlovským obdobím bylo ještě období Wabiho Daňka a AG Fleku. Jaké bylo?
To bylo vlastně úplně na začátku. Já jsem přišel z vojny a věděl jsem, že chci hrát. Jen jsem nevěděl jak a s kým. Kamarád mi dal kontakt na Karla Markytána, který byl v podobné situaci jako já. Dali jsme se dohromady a Karel měl vazby na Wabiho, protože dřív spolu hráli v kapele.

Z vaší spolupráce vzešlo album Rosa na kolejích.
Ano, ale to až o pár let později. Já jsem ho z velké části aranžoval.

V roce 1990 se kapela rozloučila s dalším členem a to s vámi. Co vás vedlo k tomu opustit své dítě?
Byla tam pro mne nesnesitelná atmosféra. Prostě to nešlo. Pro mne to bylo strašně těžké období, protože hudba byla a je v mém životě jednou z priorit a tohle bylo z velké části moje dílo. Kámen úrazu byl v tom, že Vlasta se už začal profilovat jako autor s folklorními kořeny a mně tahle cesta nebavila a jeden musel uhnout. No, ale začátky s ním byly skvělé, konečně přišel do kapely skutečný kytarista a to umožnilo pro nás do té doby věci nemožné. Byla to euforická doba a vznikla tam spousta krásných věcí a z nich pak deska s názvem Dohrála hudba. To už jsem ale zase věděl, že je konec.

Když to tak poslouchám jako nezúčastněný pozorovatel, tak bych řekla, že odejít by měl ten, co přišel později a ne zakladatel kapely…
No jo, ale takhle to v životě přeci nechodí.

Co přišlo pak? Nenudil jste se trošku?
Ne. Ještě než přišla revoluce, strašně mě zajímalo nahrávání a pořídil jsem si domácí studio. Takže jsem měl v pravý čas živnost a pak jsem se začal realizovat ve studiu. Časem se mi podařilo vybudovat studio na evropské úrovni. Nahrálo se tam kolem tří stovek alb. Buty, Bittová, Křesťan a spousta dalších slavných jmen. Nahrával tam Dave Spillane, spoluhráč, Phila Colinse , Eltona Johna, Kate Bush a mnoha jinách, nebo Charlie McCoy, který hrál s Bobem Dylanem, Paulem Simonem a takovýma chlapíkama, no prostě tihle lidi nahrávali ve Zlíně a zlíňáci to ani netuší. Tam jsem se realizoval a relaxoval.

Ale skládání jste určitě nedal k ledu.
Omyl! To jsem úplně odložil. Potřeboval jsem se očistit.

Takže při spolupráci s Hradišťanem jste chyběl?
Tam jsem se podílel coby zvukař. Tehdy tam vlastně zůstal jediný původní člen AG Fleku a tím byl Pepa Šobáň.

A v roce 1996 nastalo velké shledání…
To bylo trošku jinak. Přišla nabídka od firmy BMG, jestli bych nechtěl natočit něco se starou sestavou. A asi po třech letech práce vzniklo album Waltz. Takže to byla reinkarnace první sestavy AG Fleku, ale bez Pepy Šobáně, který v tu dobu pořád ještě hrál s Vlastou, stále ještě pod názvem AG Flek. A tak jsme desku Waltz vydali jako Viktorin, Táborská, Markytán.

Jaký byl návrat na pódia? Přijalo vás publikum vřele?
Jéžiš, to byl děsný průšvih! Já jsem byl telátko, které bylo naprosto nepřipravené na situaci. Udělali jsme sice pěknou desku, ale já jsem byl strašně dlouho zalezlý ve studiu a naprosto jsem ztratil kontakt s realitou. Myslím, co se týče koncertů. (Smích.) Kapelu jsem postavil docela zbaběle. Bál jsem se oslovit špičkové muzikanty. A to byla chyba. Když jsme přišli na pódium na první koncert, na kterém bylo asi šest stovek lidí, oni vstali a tleskali snad pět minut. Jen proto, že jsme přišli.

To musel být nádherný pocit…
To byl. Ale pak se začaly dít věci! Začali jsme hrát a byl příšerný zvuk. Něco strašného. V takové situaci se musí kapela navzájem podržet. Ale to musí být už trošku otrlá a sehraná parta. No bylo to špatné. Odcházeli jsme jako spráskaní psi. To není opravdu dobrá vzpomínka.

Trošku mi uniká, proč jste se neobklopil stejným složení kapely jako v roce 1977?
Tak to nefunguje. Pepa hrál v tu dobu u Vlasty a potřebovali jsme taky bubeníka a kytaristu. Na desce Waltz mi vypomáhala velká spousta skvělých muzikantů, ale to byli hosté. Na pódiu pak místo nich byli mladí neotřískaní kluci a než se to jakžtakž sehrálo, tak to vzalo spoustu času. Absolutně jsem si neuvědomil, do jakého průšvihu se řítím… Takže po pár letech to zase vyšumělo.

A teď je další návrat…
No jo. Ale víte, co to odstartovalo? Jeden náš šílený skalní fanda nás tak dlouho ukecával, abychom zahráli v původní sestavě i s Pepou Šobáněm, až jsme to uskutečnili. A v té době zrovna kluci končili u Vlasty Redla. Tedy všichni. A my si zahráli jeden společný koncert a byla to tak neskutečná sranda a zábava, že nám přišlo jako učiněný hřích toho nechat. Prostě je to ono. Je to konečně po letech sestava, kde je absolutní pohoda a člověk ví, že to bude fungovat a prostě si jen jede někam zahrát. A ono se to pak přenese na lidi.

Příští čtvrtek vás vaši příznivci mohou vidět a slyšet v kině v Malenovicích. Plánujete vydat z koncertu live DVD. Pokud vím, už dva takové pokusy byly. Proč se nezdařily?
Jednou to bylo ve Zlíně na Malé scéně, podruhé v brněnském Rubínu. Dělají to děcka ze zlínské filmové školy, někteří zadarmo, někteří za almužnu, ale technika se musí zaplatit a to už stálo dost. Jednak z našich honorářů a pak taky byly nějaké peníze od dvou sponzorů, Radima Hrubého a Petra Řehořky, ale ty už sežraly světla. Ona příprava takového projektu je trochu náročná a v těch dvou případech nás prostě do těch sálů nepustili včas. A v malenovickém kinu nám dali skvělé zázemí. Díky dvěma dámám, paní Sokolové a a paní Pešatové, se tam můžeme nastěhovat na tři dny, takže jakási vyšší pravděpodobnost, že tentokrát by se to mohlo podařit, tam je… (Smích.)

Hudba AG Fleku je nesmírně poetická. Je možné v dnešní době najít inspiraci pro texty, které pohladí?
(Smích.) Určitě. Už za mne sice nezaplatí složenky, tak jako dřív, ale hladit by ještě mohly. Jen to krapet dýl trvá.

Necelý týden zbývá do vašeho vystoupení v Malenovicích. Můžete vaše příznivce pozvat?
Samozřejmě. Jde o unikátní a snad již neopakovatelnou záležitost, tak nebuďte volové a nenechte si to ujít. A navíc, vždyť my vás potřebujeme, aby bylo plno až se na to ty příští pokolení a civilizace budou dívat. A pokud jste ještě nezanechali za sebou výraznější stopu, tak máte poslední příležitost, neboť jistě některé tváře budou takto věčně zachyceny. Je to dostatečně přesvědčivé?

Koncert skupiny AG Flek se uskuteční ve čtvrtek 9. října v malenovickém kině.

>>> tištěná verze


Alba
Fórum
7/03/15 19:44:42
Kouzelná písen Říčka je pravda nebo je to smyšlený text? ...více
Odkaz